|
| |
|
| |
|
|
Postoje vysokoškolských studentů k akademickému podvádění - analýza modelových situací.
ŽALUD, Jakub
Bakalářská práce se zabývá postoji vysokoškolských studentů k akademickému podvádění. Zaměřuje se zejména na samotné postoje studentů a na důvody k těmto postojům. Teoretická část obsahuje pojmy spojené s akademickým podváděním z důvodu lepší orientace v této problematice. V empirické části bylo zkoumáno, jaký postoj mají vysokoškolští studenti k akademickému podvádění. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, jednalo se o aktuálně studující vysokoškolské studenty. Z výzkumu vyplývá, že postoje respondentů k akademickému podvádění jsou značně nehomogenní. Důvodem je například rozdílná osobní zkušenost, jistá nepřijatelnost podvádění na základě obecně platných školních norem či samotná osobnost respondenta. Určitá shoda v postoji se mezi respondenty objevuje zejména u situací, které respondenti mají tendenci hodnotit jako závažnější (krádež, zrada důvěry, či krádež duševního vlastnictví). Taktéž se u respondentů objevuje tendence stavět se mírněji k akademickému podvádění, které považují za běžné.
|
|
|
Meziprofesní a mezigenerační rozdíly v postojích k podvádění
HÁJKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou akademické nečestnosti, konkrétně jaký vliv má na rozdíly v postojích k podvádění věk a studovaný obor či vykonávaná profese. Teoretická část je věnována samotnému fenoménu podvádění, jsou zde popsány faktory, které ovlivňují jeho výskyt či v jakých formách se může vyskytovat. Dále se autorka zaměřuje na vymezení a popis generací a problematiku etiky pedagogické profese. V empirické části bylo zkoumáno, zda věk a studijní či profesní orientace ovlivňují postoje k podvádění a jeho frekvenci. Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty, kteří spadali do čtyř skupin: studenti pedagogických oborů, pedagogové, studenti jiných než pedagogických a pomáhajících oborů a ostatní profese (taktéž jiné než pedagogické a pomáhající). Z výsledných dat vyplývá, že postoje k podvádění jsou ovlivňovány věkem, konkrétně s věkem roste přísnost posuzování podvádění. Rozdíly v postojích k podvádění nebyly nalezeny mezi studenty různých oborů, avšak mezi různými profesemi již ano. Dále se ukázalo, že dnešní studenti se setkávají s podváděním častěji než předchozí generace.
|
|
|
Podpora autonomní morálky jako prevence podvádění ve škole
VOSTŘELOVÁ, Hana
Bakalářská práce "Podpora autonomní morálky jako prevence podvádění ve škole" se zabývá jevem podvádění ve školách. Hlavním cílem práce je podrobněji prozkoumat problematiku podvádění ve školách z pohledu studentů katolické střední školy. Téma podvádění ve školách je v České republice minimálně zmapováno a dosud nebyla provedena žádná systematická studie, která by se věnovala právě podvádění na církevních školách. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda se příčiny školního podvádění a studentské nečestnosti liší na církevních a ostatních školách, a jestliže ano, v čem tyto rozdíly spočívají. Práce je tvořena dvěma částmi. Teoretická část zahrnuje témata týkající se středních škol, církevních středních škol, vývoje osobnosti v období adolescence a třídního kontextu jako ukazatele postojů ke školnímu podvádění. Pro provedení výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda a výzkumný vzorek tvořilo 27 osob. Výsledky polostrukturovaných rozhovorů ohniskových skupin jsou shrnuty v závěrečné části práce. Záměrem tohoto výzkumu bylo určit možnou motivaci k podvádění a celkový pohled studentů na tento jev. Tento výčet jistě nebude rozsáhlý, ale může být podnětný pro školské zaměstnance či pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.